Vítejte na karlínském informačním portálu.
pátek 4. 10. 2024
Záhadná továrna
V Karlíně mezi továrnami stojí jedna tovární budova s tajuplným příběhem.
V této budově kdysi sídlila docela prosperující firma. Jednou na konci pracovního dne někdo z dělníků odhodil nedopalek cigarety. Továrna vyhořela. Od té doby zbytek budovy pustnul a chátral. Při nedávné velké povodni voda budovu ještě více poškodila. Po povodni se v troskách budovy našly dvě kostry. Nikdo nevěděl čí jsou. Jen mezi lidmi se říkalo, že se tam prý kdysi ukrývali dva údajní vrazi.
Po delší době si v troskách budovy hrály děti s kuličkovými pistolemi a zároveň prozkoumávaly továrnu. Jeden z chlapců najednou řekl, že musí jít na záchod a rychle zmizel. Ostatní děti si v zápalu hry nevšimly, že se k nim jejich kamarád už nevrátil. Když na to přišly, řekly si, že šel asi domů. Chlapci si ještě chvilku hráli a pak šli domů. Když se chlapec nevrátil večer domů, zavolali rodiče policii, která vyhlásila po chlapci pátrání.
Po půlnoci bylo slyšet z rozbořené budovy divné zvuky. Dva muži se šli podívat co to je. Vzali si s sebou baterku a klacek. Zpět se už ale nevrátili. Ostatní lidé zavolali policii. Když se policisté dozvěděli, že po zmizení chlapce zmizeli v rozpadlé budově také dva dospělí muži, začali budovu prohledávat. Nic a nikoho však nenašli.
Další noc začaly z budovy opět vycházet podivné zvuky. Lidé opět zavolali policii. Když policisté přijeli, slyšeli zvuky, které připomínaly chůzi po schodech. Nikoho ale neviděli. Najednou zahlédli v odrazu rozbitého okna stíny podivných postav. Stíny vypadaly tak hrozivě, že po nich začali policisté v šoku střílet. Stíny se najednou ztratily. V záblescích výstřelů si jeden z nich všiml něčeho, co viselo na trámu. Byl to ztracený chlapec.
Najednou se o patro výš ozvaly zvuky těžké chůze. Policisté se vyděsili ještě víc. Přesto rychle vyběhli po rozpadlých schodech nahoru. Zase tam byly ty stíny. Policisté na ně zavolali, aby se zastavily. Stíny však neposlechly, ale začaly se k nim rychle přibližovat. Policisté začali opět střílet. Stíny náhle zmizely. Policisté přestali střílet a rozsvítili baterky. V místě kam stříleli na stíny, uviděli hledané muže, které omylem zastřelili.
Záhadou zůstalo, co to bylo za stíny, které vydávaly tajemné zvuky, protože oba zastřelení muži seděli přivázáni ke sloupu a proč byly stíny tak kruté.
V této budově kdysi sídlila docela prosperující firma. Jednou na konci pracovního dne někdo z dělníků odhodil nedopalek cigarety. Továrna vyhořela. Od té doby zbytek budovy pustnul a chátral. Při nedávné velké povodni voda budovu ještě více poškodila. Po povodni se v troskách budovy našly dvě kostry. Nikdo nevěděl čí jsou. Jen mezi lidmi se říkalo, že se tam prý kdysi ukrývali dva údajní vrazi.
Po delší době si v troskách budovy hrály děti s kuličkovými pistolemi a zároveň prozkoumávaly továrnu. Jeden z chlapců najednou řekl, že musí jít na záchod a rychle zmizel. Ostatní děti si v zápalu hry nevšimly, že se k nim jejich kamarád už nevrátil. Když na to přišly, řekly si, že šel asi domů. Chlapci si ještě chvilku hráli a pak šli domů. Když se chlapec nevrátil večer domů, zavolali rodiče policii, která vyhlásila po chlapci pátrání.
Po půlnoci bylo slyšet z rozbořené budovy divné zvuky. Dva muži se šli podívat co to je. Vzali si s sebou baterku a klacek. Zpět se už ale nevrátili. Ostatní lidé zavolali policii. Když se policisté dozvěděli, že po zmizení chlapce zmizeli v rozpadlé budově také dva dospělí muži, začali budovu prohledávat. Nic a nikoho však nenašli.
Další noc začaly z budovy opět vycházet podivné zvuky. Lidé opět zavolali policii. Když policisté přijeli, slyšeli zvuky, které připomínaly chůzi po schodech. Nikoho ale neviděli. Najednou zahlédli v odrazu rozbitého okna stíny podivných postav. Stíny vypadaly tak hrozivě, že po nich začali policisté v šoku střílet. Stíny se najednou ztratily. V záblescích výstřelů si jeden z nich všiml něčeho, co viselo na trámu. Byl to ztracený chlapec.
Najednou se o patro výš ozvaly zvuky těžké chůze. Policisté se vyděsili ještě víc. Přesto rychle vyběhli po rozpadlých schodech nahoru. Zase tam byly ty stíny. Policisté na ně zavolali, aby se zastavily. Stíny však neposlechly, ale začaly se k nim rychle přibližovat. Policisté začali opět střílet. Stíny náhle zmizely. Policisté přestali střílet a rozsvítili baterky. V místě kam stříleli na stíny, uviděli hledané muže, které omylem zastřelili.
Záhadou zůstalo, co to bylo za stíny, které vydávaly tajemné zvuky, protože oba zastřelení muži seděli přivázáni ke sloupu a proč byly stíny tak kruté.
kategorie 8. a 9. třída
- autor Lukáš Stříška - pověst získala 769 bodů
KARLÍNSKÝ KATALOG
Kontakt: info@ikarlin.cz,
script Castell software 2003-2017.